Honza, rozvíjal si inovačnú kultúru vo firme 3M. Čo ti to dalo a čo si tam po sebe zanechal?

Dalo mi to opravdu hrozně moc. Potkal jsem hodně zajímavých lidí a také jsem mohl nahlídnout do mnoha oborů. Byla to obrovská škola a vlastně to definovalo vše následující. Vždycky budu mít 3M v lásce, je to fantastická společnost nabitá technologiemi a skvělými lidmi. Co jsem tam zanechal? Asi otázka na lidi, kteří tam zůstali. Věřím v to, co jsem tam dělal a lépe bych to nesvedl.

Sledujem tvoje úsilie prepájať ľudí v komunitách Ružoví sloni alebo Red Button. Prečo to robíš?

Má motivace je zakořeněna hodně hluboko. Rád bych pomáhal lidem objevovat nové obzory, které jsou důležité pro rozšíření palety řešení situací, které se nám staví do cesty. Také jsem při svých výletech do různých organizací, skupin a komunit viděl, a vlastně pořád vidím, že lidé pracují na něčem, co už někdo někde vymyslel. Asi mě obecně nebaví plýtvat energií a časem, kterého máme všichni jen omezeně. Moc také věřím a na sobě vidím, že prostředí definuje to jaký je člověk a pokud vytvoříš takové, které je plné zajímavých lidí, kteří na tebe vysílají nějakou energii, nezůstaneš stejný a prostě se posouváš dále. Nejhorší jsou pro mě lidé, kteří už na vše přišli a mají ve všem jasno.

Všímam si, že mnohí ľudia nedôverujú druhým a uzatvárajú sa, firmy sa obávajú konkurentov a skrývajú pred nimi svoje “tajomstvá.” Myslím si však, že svet sa dopredu hýbe vďaka dôvere a spolupráci, že nový svet biznisu bude hlavne o sieťovaní sa a prepájaní inovátorov, podnikateľov a zdieľaní znalostí. Uzatvárať sa vo svojej špecializácii a izolovať sa od druhých môže byť dokonca nebezpečné. Na druhej strane mám vlastnú skúsenosť, že som v tvojich komunitách stretol veľa zaujímavých ľudí, ktorí ma obohatili svojim znalosťami ale aj svojimi ľudskými príbehmi a pohľadmi na svet. Prečo by sa mali ľudia zapájať do tvojich sietí a aktivít? Čo ponúkaš?

Jáno, nejsou moje aktivity, ale naše… Naprosto souhlasím s tím, co říkáš. Podle mě je také budoucnost ve sdílení. Dívám se na to jako na hřiště, kde buď chceš nebo nechceš hrát. Musíš mít nějakou motivaci na to hřiště vstoupit a pro mnoho lidí je právě vykročení ze své komfortní zóny ten problém…Motivací těch nejlepších lidí, které jsem potkal je chuť dále se učit od ostatních a posouvat se. Moje zkušenost je ale taková, že většina sítí má nějakého krále/organizátora, který má jen limitovanou energii a jakmile tato zhasne, síť končí…radši nechávám odpovědnost spolutvořit je i ostatním. Vlastně nechci nikomu nic nabízet. Vidím, že ty věci jdou tak nějak přirozenou cestou a teď vlastně častokrát stojím před rozhodnutím to nějak urychlovat nebo to nechat být. Myslím, že pokud věci, o které se snažíme někomu rezonují, přidá se sám a vlastně se už přidal dávno před tím, než potkal nějaký Red Button nebo Růžové slony.

Budem úprimný. Ako iniciátora Red Button mi na Tebe vždy niečo chýbalo, bol si akýsi nenápadný, príliš v pozadí. Až po určitom čase som to možno pochopil, že si akýsi údržbár ihriska, na ktorom umožňuješ hrať rôzne hry zaujímavým ľuďom. Nezabúdajú títo ľudia niekedy na toho, kto sa im stará o ihrisko? Alebo sa spýtam úplne narovinu – neľutuješ, že si vymenil korporáciu s dobrým a pravidelným platom za vytváranie siete Red Button?

Učím se od toho nejlepšího – od tebe. A ne, nelituju. Vše je tak jak to má být. Vděk je zajímavá oblast, se kterou hodně bojuji. Nezištnost je něco, co se musíme všichni hodně učit.

Prečo to celé robíš? Čo ťa poháňa dopredu?

Myslím, že spojovat se ve větší celky je zajímavý směr a kolektivní myšlení, sdílení a učení se od sebe navzájem mě prostě baví. Když vidíš jiskru v očích lidí, kteří si pomáhají a společně tvoří, je to super a pro mě něco jako droga.

Podobné siete sa pohybujú medzi dvoma extrémami – buď sú to elitné kluby pre vyvolených, s prísne definovanými pravidlami, alebo voľné a živelné zoskupenia, ktoré nemajú žiadne pravidlá a skĺznu niekedy k anarchii alebo zneužitiu silnou autoritou. Ako to máš premyslené ty? Máš nejaké kritériá na to, koho pustíš do siete RB, existujú v sieti nejaké pravidlá, prípadne hierarchia?

Hierarchií je vlastně důvěra mezi členy sítě. Aby sis jí zasloužil měl bys dávat ostatním. Hlavní kritéria jsou respekt a otevřenost, expertíza v nějaké oblasti a ochota sdílet. Věřím tomu, že když na to hřiště dáš správné lidi oni sami budou definovat jaké hry se budou hrát a definovat co si zaslouží přežít a jaké hodnoty jsou ty, které chtějí zachovat. Mojí rolí a rolí ostatních je být nositelem těch hodnot, které chceme v síti mít.

Čo sú hlavné krátkodobé a dlhodobé ciele RB?

Pomáhat Zemi skrze firmy a podnikatele, kde cítíme největší páku do společnosti. Myslím, že hledání lidí a propojování je dohromady je cesta jak toho dosáhneme.

Čo sa ti darí a čo nie?

Je to cesta. Cesta, která je nová a to znamená mnoho slepých uliček. Znamená to ale také hodně učení ale i frustrace. Pak se ale stane něco, co tomu dá úplně nový rozměr. Kdo by si představil, že budeme po roce vysílat snídaně do x firem a do 50 míst v ČR a SR a budeme mít nejlepší vzdělávací program pro lídry?

Podľa mňa vytváraš model toho, ako budú možno v budúcnosti fungovať mnohé firmy s ľuďmi z generácie Y a Z. Ty máš však vo svojej sieti aj iné generácie, premiešavaš ľudí z veľkých aj malých firiem, z rôznych kultúr aj špecializácii, rôzne názorové platformy. Mne sa to páči oveľa viac, ako niektoré komunity, ktpré sa vymedzujú proti všetkému a pôsobia na mňa ako sekty. Na druhej strane sa taká názorová rôznozrodosť a toľko silných osobností pod jednou strechou veľmi ťažko koordinuje. Aké sú tvoje skúsenosti?

Ano, máš naprostou pravdu. Těžko se to řídí, ale já to řídit vlastně ani nechci. Spíše chci vytvářet větší pravděpodobnost, že se ti správní lidé potkají. To, že vznikají pod hlavičkou RB nové nástroje a produkty ale ukazují, že se to dá a je pro mě super se na to dívat a stavět na tom.

Máš nejaký sen alebo víziu, ako by to celé malo fungovať?

Samo od sebe – aby lidé v síti primárně hledali příležitosti pro ostatní a ne pro sebe. To je ten cíl a vize. Znamená to totiž, že se o sobě budou chtít a potřebovat dozvědět spoustu věcí a budou mít zájem jeden o druhého.

Keď stretnem človeka, ktorý má vo všetkom jasno, tak utekám, aby ma s nimi nezatvorili na psychiatriu. Mám rád hľadačov, ktorí spoznávajú svet a ľudí vo svojom okolí, objavujú nové cesty a tešia sa, keď môžu spoločne vstupovať do nepoznaného a nového sveta. Hľadať, objavovať, prepájať sa, spoznávať, učiť sa, inovovať – to je obohacovanie sveta a života. Okolo Honza Maška som stretol výborných ľudí – Jirka Rozvařila, Petra Skondrojanisa, Romana Stupku, Luboša Malého, Davida Vrbu, Petra Pouchlého, Petra Šidlu, Petra Ludwiga, Milana Hejného, Jirka Marka, Lenku Papadakisovú, Tomáša Hajzlera, Petra Beneša, Alicu Novákovú, Martina Rumana a mnohých ďalších. Som rád, že som mohol stretnúť človeka ako je Honza Mašek. Je pre mňa lídrom, akých budeme potrebovať stále viac, lebo ináč nedokážeme vyriešiť problémy okolo nás. Potrebujeme ľudí ako Jan Mašek, ktorí spájajú, hľadajú na druhých to dobré, slúžia a vytvárajú podmienky druhým viac ako sebe samým. Raz budú naše životy možno posudzované podľa toho, čo sme svetu dali a nie podľa toho, koľko sme si zobrali pre seba. Som rád, že sú medzi nami ľudia ako Jan Mašek.

Veľké stretnutie ľudí okolo Jana Maška, ktorí mi pomáhajú posúvať sa ďalej,  bude v júni v Brne.

1