V posledných rokoch prebiehajú zmeny, ktoré sú jedinečné v ekonomike aj v celej spoločnosti. Pravdepodobne nikdy v dejinách ľudstva neprichádzalo toľko prelomových technológií do biznisu a našich životov takou vysokou rýchlosťou. V každom podnikateľskom odvetví sú napríklad stále viditeľnejšie trendy odstraňovania medzičlánkov, individualizácie ponuky, premeny výrobkov na služby a ich zdieľanie, digitalizácia a zrýchľovanie procesov, samoobsluha, zmena správania zákazníkov i nástup generácii X a Z. Ty sa pohybuješ vo vysokých pozíciách v strojárstve a zároveň vyučuješ novú generáciu konštruktérov na univerzite. Ktoré hlavné zmeny vidíš v strojárstve a aké budú mať podľa Teba následky na podniky?

Hlavní změny ve strojírenství bych rozdělil do dvou směrů. Tím prvním aspektem je to, co jsi zmínil a co se promítá do dodávek produktů. Je to stále se měnící a turbulentní poptávka a tím i zásoba práce. Nic už nebude jako dříve, kdy firmy měly ve frontě práce tolik nasmlouvaných zakázek, že pokud zákazník chtěl jeho produkt, tak dokázal čekat i dva roky. To je dnes fikce a firmy musí změnit vzorec svého chování, umět se velice rychle adaptovat. Nezbytným předpokladem pro toto mít vybudovanou síť spřátelených a spolehlivých subdodavatelů, kteří co řeknou, to platí. Jenom tak se dá do budoucna přežít. Tím druhým aspektem je umět zachytit vývoj, který se odehrává nejenom v mém oboru, ale i v příbuzných oborech. Je žádoucí a nutné podchytit vývojové trendy. Podle mne se to projeví ve stále větší aplikací nových materiálů, inteligence a automatizace a adaptibility strojů. K následkům lze povědět pouze jediné. Přežijí jenom ty firmy, které si toto velmi rychle uvědomí, pochopí co se děje na trhu a budou na to umět rychle reagovat.

Venuješ sa vývoju a inováciám zložitých obrábacích strojov. Aké trendy vidíš v tejto oblasti? Ako budú podľa Teba vyzerať a fungovať stroje v našich podnikoch za 10 rokov?

V oblasti obráběcích strojů lze již nyní zaznamenat mohutný vývoj, ale nejde takovými mílovými kroky jako třeba mobilní telefony. Snahou všech výrobců vždy bylo a je výrazně usnadnit obsluze ovládání složitých CNC obráběcích strojů. Myslím, že za deset roků jak se ptáš, bude nasazeno hlasové ovládání strojů, kdy stroje budou reagovat na povely obsluhy. Bude ještě větší podíl automatizace a to nejenom v mechanické části stroje (roboty a manipulátory), ale projeví se to dle mne také např. při tvorbě NC programu, kdy řídící systém stroje za tebe domyslí řadu věcí při obrábění součásti. Znamená to, že se nebudou do posledního detailu programovat všechny náležitosti související s obrobením tvého dílu, protože inteligence stroje ji dotvoří. Co se týká kinematické struktury stroje, nemyslím si, že dojde k zásadním změnám, nicméně budou stále více optimalizovány a poroste exponenciálně jejich spolehlivost. Zcela běžně dojde k tomu, že si stroj sám řekne o výměnu opotřebované součásti, tak, že si ji sám objedná u výrobce stroje včetně servisního zásahu. Stroj se stane estetickým doplňkem dílny majitele.

V strojárskych firmách sa často stretávam s názormi, že školstvo nedostatočne pripravuje študentov v technických disciplínach, mladým sa vraj nechce dnes tvrdo pracovať a študovať, strojárske firmy veľmi ťažko získavajú mladých konštruktérov, technológov, ale aj operátorov, nástrojárov alebo zoraďovačov. Nadávanie nám asi nepomôže. Aké východiská z tejto situácie vidíš Ty?

Každá mince má dvě strany – rub a líc. Jestliže na jedné straně firmy hořekují nad tím, že chybí lidé, pak se ptám, co proto firmy udělaly? Je čiré bláznovství myslet si, že dostanu studenta připraveného podle mých požadavků. Toho si musím „dokastomizovat“ ve firmě. S tím souvisí řada dalších dotazů. Je ten student můj stipendista? Jak jsem mu pomohl při učňovské zkoušce, maturitě, diplomové práci? Na straně druhé, jaký je učitel, takový je žák. Kvalitou učitelů, kteří neopustí svůj kabinet, protože jim fabrika smrdí, se nechci zabývat. Jistěže existují a jsou vyjímky, které nepotvrzují pravidlo. Jejich však na můj vkus málo.

Cesta je dle mého názoru dvojí. Buď firmy přestanou hořekovat a založí si svoje podnikové univerzity, kde ti nejlepší budou předávat know-how svým spoluzaměstnancům, anebo se dokáže firma se školou domluvit. Tou domluvou myslím zejména přímý podíl špičkových odborníků z praxe na tvorbě směřování výuky a zároveň praktickou účast na ní. Osobně pamatuji ze svých studií, že bývalí šéfové konstrukcí mně učili konstruovat na základě svých dlouholetých zkušeností. Avšak ta druhá cesta, cesta domluvy je určitě těžší, než si zřídit svoji podnikovou univerzitu jak má třeba Ivan Baťka ve Fosfě.

Si strojár, tak ako ja, a vieš, čo sme sa učili my a čo prichádza – aditívne technológie, digitalizácia, počítačová inteligencia a automatizácia, nové materiály a pod. Na čo sa musia dnes pripraviť strojárske firmy a do čoho by mali investovať?

Podle mne výrobci obráběcích strojů, které užívají třískové obrábění velmi podceňují právě průmyslové aplikace aditivních technologií. Jejich přidávání do obráběcích strojů nestačí. Je třeba se zamyslet, jak čelit této přímé konkurenci, protože co teď není ohrožením, zítra bude. Sloučení těchto technologií do hybridního stroje není řešením, které mne zbaví této konkurence. Strojírenské firmy by měly investovat do toho, jak u svých strojů získat co největší přidanou hodnotu, která uspokojí zákazníka. Tou může být aplikace nových materiálů (nízká energetická náročnost pohybových os), inteligence (pomoc obsluze stroje a samodiagnostikovatelnost stroje samého), vyšší podíl automatizace apod.

Viem, že robíš s mojim priateľom Martinom Tvarůžkom na koncepte nového stroja. Čo môžeš prezradiť o tejto inovácii?

Stroj je charakterizován multifunkčností a zároveň rekonfigurovatelností. Tyto dva atributy povedou, jak doufáme, k uspokojení zákaznických potřeb a zároveň výrazně zkrátí průběžnou dobu u výrobce. Bude mít velmi charakteristický, výrazný design ochranných krytů, který vystihuje nejenom osobnost generálního ředitele firmy, která nám tvorbu stroje svěřila, ale zároveň kreativitu Martina.

Milan Zelený sa nedávno vyjadril takto: Německý marketing tzv. „Industrie 4.0“ není žádná revoluce, ale jen fáze technologického vývoje směrem k robotizaci, automatizaci, digitalizaci, internetu věcí, atp. Jejím hlavním znakem je vyšší produktivita, snížená potřeba zaměstnanců a nižší náklady na jednotku. Čo si o tom myslíš?

Především si myslím, že to tady jednou v určité jednodušší formě už v Československu u výrobců obráběcích strojů bylo a jmenovalo se to Integrované výrobní úseky (70-80 léta). Takže historie se opakuje, ale za podpory dokonalejší výpočetní techniky, hlavně masového rozšíření internetu a komunikačních možností. Je mi jenom trochu záhadou a není mi moc jasné, jak se ta ohromná data na cloudech budou zpracovávat, jaké SW je budou umět vyhodnocovat a jak vlastně ten internet věcí a služeb, digitální technika a kyberneticko fyzikální systémy budou vzájemně spolupracovat. To ale neznamená, že se to časem nepodaří. Nicméně tak jako Milan Zelený si myslím, že jde o vývojovou fázi a ne o revoluci.

Čo vidíš ako najväčšie príležitosti a hrozby pre české a slovenské strojárske firmy?

V těch málo slovech co jsem níže uvedl, je skryto nesmírné množství práce, kterou musí firmy odvést, jinak do budoucna nepřežijí.

Příležitosti:

  • tím, že firmy pochopí co se teď v turbulentním prostředí konkurence a nástupu nových technologií děje, získají výhodu a náskok před ostatními tak, že uskuteční příslušnou a odpovídající akci;
  • zjednodušení a zrychlení procesů tvorby svých produktů;
  • pochopení, jak aplikovat nové nastupující technologie a jejich vtělení do svých produktů.

Hrozby:

  • firmy nebudou chtít měnit vzorce svého chování a zůstanou pasivní;
  • nevezmou iniciatívu při výchově a hledání zaměstnanců do svých rukou, budou ukazovat na vládu své země a představitele škol, čekajíc přitom co tito udělají.

Rozhovor profesora Štefana Kassaya s profesorom Jiřím Markom je tu – http://www.kassay.eu/#!blank/uzxdj

Jiří Marek bude o trendoch v strojárstve diskutovať s Jánom Košturiakom a ďalšími expertmi zo strojárskych firiem 25.2.2016 v Trenčíne.

ccaadd

0